|
Využití poloparazitických rostlin v sadech a vinohradech
Borowiecki, Ondřej
Poloparazitické druhy Rhinanthus minor a Rhinanthus alectorolophus jsou využívané při obnově luk a travních společenstev, kde regulují dominantě vyskytující se druhy skrze parazitaci. Tato práce se zaměřuje na jejich využití v sadech a vinohradech (ve vinohradech použití Melampyrum arvense) a potenciální benefity při ozeleňování těchto produkčních ploch. V práci je shrnuta fyziologie a ekologie poloparazitických rostlin včetně jejich definice. Dále jsou popsány možné vlivy poloparazitů na společenstvo, ve kterém se vyskytují. Také jsou stručně shrnuty technologie využívané v sadech a vinohradech se zaměřím na ozeleňovací směsi s výčtem směsí, které jsou často komerčně využívány. Ke konci práce je zhodnocení uchycení a pokryvnosti poloparazitických druhů (R. minor a R. alectorolophus) v hrušňovém sadu obce Lednice a navržení ozeleňovací směsi, která by mohla být vhodná při využití poloparazitů v sadech a vinohradech.
|
|
Effects of abiotic factors on hemiparasitic plants
SVĚTLÍKOVÁ, Petra
Tato disertační práce se zabývá ekofyziologií poloparazitických rostlin. V jejím úvodu shrnuji znalosti týkající se vlivu abiotických faktorů na kořenové a stonkové poloparazity a zdůrazňuji mezery v těchto znalostech, které by bylo zajímavé v budoucnu prozkoumat. Následující čtyři kapitoly jsou prvoautorskými publikacemi, které se věnují tomu, jak vybraní kořenoví poloparazité z rhinanthoidní skupiny Orobanchaceae reagují na měnící se dostupnost abitických faktorů jako jsou světlo, voda a minerální živiny.
|
| |
|
Mathematical modelling of the population dynamics of hemiparasitic plants
SVĚTLÍKOVÁ, Petra
Interakce mezi poloparazitem a hostitelem je složitá, odehrává se jako parazitismus pod zemí a jako kompetice o světlo nad zemí. Studií modelujících tuto interakci není mnoho. Poslední takový model byl vytvořen Fibichem et al. (2010) a je odvozen od dobře známého Rosenzweig-MacArthurova modelu predátora-kořisti. V této práci jsem zobecnila funkci dostupnosti světla tohoto modelu a zkoumala koexistenci poloparazita a hostitele napříč gradientem úživnosti prostředí. Ukázala jsem, že chování prezentovaného a analyzovaného modelu závisí zejména na parametru g škálujícímu dostupnost světla pro poloparazita při velké biomase hostitele. Zatímco při nízkých hodnotách g jsem pozorovala koexistenci obou druhů jen za střední úživnosti prostředí, druhy byly schopné koexistovat i za vysoké úživnosti prostředí při vyšších hodnotách g.
|
| |